PŘÍBĚHY PRVNÍCH HYPOTÉK

Příběh Milana Ročka: Osm měsíců vyřizování a úrok 9,75 %

V roce 1995 potřeboval Milan Roček financovat dostavbu řadového domu v Praze. Tradiční úvěry byly pro něj nevýhodné kvůli krátké splatnosti a vysokým měsíčním splátkám. Čekal proto na zavedení hypoték, které banky začaly připravovat v roce 1994. Když Česká spořitelna začala hypotéky nabízet, vyřizoval svou žádost na jediné pobočce v Praze. Proces trval osm měsíců a zahrnoval opakované dodávání dokumentů, které mezitím zastarávaly.

Nakonec v srpnu 1995 získal předhypoteční úvěr s úrokem 9,75 % ročně a měsíční splátkou 17 500 Kč. Smlouva byla uzavřena na necelý rok, než byla převedena na standardní hypotéku podle nové legislativy. Roček pokračoval ve splácení a v roce 2007 refinancoval úvěr na přestavbu domu. Jeho příběh ukazuje, jak složité bylo získat hypotéku v počátcích tohoto finančního nástroje v Česku.

Zdroj: Aktuálně.cz 

Příběh Viktora Walzela: První klient Českomoravské hypoteční banky

Viktor Walzel se stal jedním z prvních klientů Českomoravské hypoteční banky, která jako první získala licenci k poskytování hypoték v roce 1995. Walzel si tehdy půjčil na koupi rodinného domu s úrokovou sazbou kolem 11,4 %. V té době byla hypotéka vnímána spíše jako riziko než jako příležitost, a mnoho lidí se obávalo, že by mohli přijít o střechu nad hlavou.

Walzelova zkušenost ukazuje, jak se postupně měnilo vnímání hypoték v České republice. Zpočátku byly úrokové sazby vysoké a lidé měli obavy z tohoto nového finančního produktu. Postupem času se však hypotéky staly běžným nástrojem financování bydlení.

Zdroj: ČT24 

Rodina, která šla proti proudu

Účetní Eva a stavební technik Petr bydleli se dvěma malými dětmi v pronajatém bytě 2+1 na pražském sídlišti Lhotka. Po několika letech šetření se rozhodli koupit stavební pozemek v Újezdě nad Lesy, v oblasti, která tehdy působila téměř jako venkov.

"Chtěli jsme vlastní zahradu a klid pro děti. Praha byla tehdy už docela drahá, ale okrajové části ještě dávaly šanci." Vzali si hypotéku 2,8 milionu Kč na 20 let se sazbou 6,9 % a zbytek dofinancovali z úspor a pomoci rodičů. Měsíčně spláceli skoro 18 000 Kč, což byl významný zásah do rodinného rozpočtu.

"Navíc získat hypotéku nebylo vůbec jednoduché – museli jsme ručit pozemkem, bance se nelíbil dlouho rozestavěný stav, a odhadce ocenil nemovitost velmi konzervativně. Navíc většina papírů se vyřizovala osobně, některé dokonce poštou," vzpomíná na dobu před 23 lety Petr.

Manželé stavěli hlavně svépomocí a s pomocí známých, takže každý víkend trávili na stavbě. Aby všechno utáhli, oba si na čas vzali ještě druhou práci. Naštěstí v roce 2008 hypotéku refinancovali s výhodnější sazbou pod 5 % a dnes už mají dům nově zateplený, s fotovoltaikou a bez hypotéky.

"Bylo to největší a nejodvážnější finanční rozhodnutí našeho života. Dům jsme spláceli 20 let, ale nelitujeme ani dne, je to náš domov," říká pyšně hrdě Eva.

Když byt stál ještě pod milion!

V roce 2001 zprivatizovali 35letí manželé byt 3+kk v paneláku za 750 000 Kč. Hypotéku dostali na 20 let s úrokem 7,5 %. Vyřízení hypotéky bylo zdlouhavé, všude se muselo chodit osobně se spoustou papírů a vystát si fronty v bance. Ale oba měli radost, že se to nakonec povedlo. Byt je dávno splacený a riziko, do kterého tehdy šli, se vyplatilo. V dnešních cenách by na vlastní byt ani hypotéku už nedosáhli.